only crappy thinking makes crappy life

Love

14. září 2012 v 10:10 |  Considerations
Láska.
Jak prosté slovo, nemám pravdu?
A pokud můžu soudit, bylo prodiskutováno už tolikrát, že nemá smysl dělat to znovu.
Tedy, přesně to také neudělám.
Spíš bych se ráda zamyslela nad tím, kde se tahle potvůrka schovává.


Víte, každý den pracuju na tom, abych byla pořád lepší a lepší. Přemáhám svoje strachy, snažím se vylepšit svoje tělo... ale ať se mi tohle daří jakkoliv, pořád tady něco chybí. Víte, něco opravdového a naplňujícího. A ano, přesně o tom mluvím.
Láska.
Nebo alespoň taková lehčí zamilovanost.
Však chápete, ten pocit, co vás donutí chovat se hloupě, jako pitomou puberťačku.
Takový ten pocit, co vám nikdo z vašich kamarádů a nebo rodiny nemůže nahradit.

Tak přesně tenhle pocit, se mi skvěle vyhýbá.
A když už ke mě zabloudí, tak se zákonitě musí něco podělat.
Je to mnou? Já nevím, možná.
Je to nějaké zázračné určení osudu? Nejsem si jistá, jestli na osud vůbec věřím, je potom těžké to na něj celé svádět.
Ale ať už je to číkoliv vinna, výsledek bude pořád stejný. Ten pocit si mě pořád nemůže najít.

Co tu ale říkám je: Bylo by hezké, mít jednou hezký, jednoduchý vztah, který nebude mít žádné problémy a bude mi přinášet jenom dobré pocity... popravdě po všech těch klukách, po tom všem co jsem prováděla já s nimi a oni se mnou, by bylo hezké mít jednou také něco, já nevím, doopravdy hezkého. A taky něco, na čem doopravdy záleží.

Chci mít někoho, koho budu líbat, objímat, povídat si s ním a nebo se na něj třeba jenom dívat a budu si při tom připadat jako nejšťastnější holka na světě. Tečka.
Jak totiž jednou máte tohle, nic dalšího už ke spokojenému vztahu nepotřebujete.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama